Prostor U Zvonu
Veřejná architektonická soutěž na zpracování ideového návrhu urbanisticko-architektonického řešení prostoru U Zvonu v centru Plzně
V únoru 2002 rozhodla Rada města Plzně o vypsání veřejné architektonické soutěže pro prostor „U zvonu“. Reagovala tím na potřebu nalezení vhodného ideového řešení prostoru, který vznikl po demolici domu poškozeného povodní v srpnu 2002.
1. místo ex aequo
Návrh č. 2: Tomáš Král
Návrh č. 21: Ing. arch. Václav Ulč, Ing. arch Radek Dragoun, Ing. arch. Eva Švarcová, kolektiv AVE architect, a.s.
2. místo – nebylo uděleno
3. místo – ex aequo
Návrh č. 17: Jiří Zábran
Soutěž obeslalo 47 týmů. Celková úroveň jejich architektonicko-urbanistických návrhů byla podle vyjádření poroty nadprůměrná. První místa bez rozdílu pořadí byla udělena dvě – návrhu č. 2 a návrhu č. 21.
Návrh č. 2 patří mezi ty, které vzbuzovaly nejprotikladnější reakce členů poroty. Byť vědomě kontroverzní, jde však o návrh po všech stránkách nejpropracovanější. Smyslem tohoto pojetí bylo naznačit co nejsdílnějšími a nejúčinnějšími prostředky, že se jedná o lokalitu pro rozvoj této části města, ale potažmo celé Plzně, klíčovou. Tuto skutečnost potvrzuje autor i v textové zprávě, která nejdůsledněji analyzuje výchozí situaci místa, vymezuje základní urbanistické předpoklady řešení (nepřekročitelné meze zástavby v poloze, ploše i hmotných objemech, nejvýznamnější vztahy k širšímu okolí). Významu místa i nepřímým odkazům k tradici místa i města volbou výrazně technické estetiky objektu i návrhu konstrukce formou Möbiova písku, který svojí konfigurací umožňuje reagovat na situaci urbánní a otevírat prosklenými plochami objekt vůči nejvýznamnější pohledovým místům (a naopak jej uzavírat tam, kde má být místo striktně vymezeno). Návrh patří do skupiny návrhů jednoznačně deklarujících mimořádný, proto iniciační charakter místa, jehož zástavba by se měla stát impulsem i imperativem pro nejvyšší nároky na dostavbu současného pražského předměstí. Stavba je pojednána nejen jako místo pro poskytování určitých konkrétních veřejných funkcí, ale také jako výtvarný symbol.
Návrh č. 21 má rovněž vysokou kvalitu. Důsledně se také hlásí k mimořádnému, až iniciačnímu významu této lokality. Volí formy a prostředky méně kontroverzní, spíše stavitelsky tradiční, avšak navrhuje hmotu kompaktní reagující na všechna významná pohledová místa vymezující se nekonkurenčně vůči centru města. Respektuje historicky vzniklé a stabilizované cesty a potvrzuje význam místa umístěním veřejných funkcí celoměstského až regionální dosahu. K dosažení kompaktního výrazu i dispozičního uspořádání volí návrh oblé formy méně razantní, avšak jednoznačně určené. Byť je název Dům-Srdce poněkud zavádějící, nespornou kvalitou návrhu je snaha citlivě (srdcem?) reagovat na místo a nabízet městu a jeho občanům služby
V únoru 2002 rozhodla Rada města Plzně o vypsání veřejné architektonické soutěže pro prostor „U zvonu“. Reagovala tím na potřebu nalezení vhodného ideového řešení prostoru, který vznikl po demolici domu poškozeného povodní v srpnu 2002.
Vyhlášení soutěže | 13. června 2003 |
Hodnotící zasedání poroty | 13. až 15. října 2003 |
Výstava soutěžních návrhů | 27. listopadu až 29. prosince2003 |
|
1. místo ex aequo
Návrh č. 2: Tomáš Král
Návrh č. 21: Ing. arch. Václav Ulč, Ing. arch Radek Dragoun, Ing. arch. Eva Švarcová, kolektiv AVE architect, a.s.
2. místo – nebylo uděleno
3. místo – ex aequo
Návrh č. 17: Jiří Zábran
Soutěž obeslalo 47 týmů. Celková úroveň jejich architektonicko-urbanistických návrhů byla podle vyjádření poroty nadprůměrná. První místa bez rozdílu pořadí byla udělena dvě – návrhu č. 2 a návrhu č. 21.
Návrh č. 2 patří mezi ty, které vzbuzovaly nejprotikladnější reakce členů poroty. Byť vědomě kontroverzní, jde však o návrh po všech stránkách nejpropracovanější. Smyslem tohoto pojetí bylo naznačit co nejsdílnějšími a nejúčinnějšími prostředky, že se jedná o lokalitu pro rozvoj této části města, ale potažmo celé Plzně, klíčovou. Tuto skutečnost potvrzuje autor i v textové zprávě, která nejdůsledněji analyzuje výchozí situaci místa, vymezuje základní urbanistické předpoklady řešení (nepřekročitelné meze zástavby v poloze, ploše i hmotných objemech, nejvýznamnější vztahy k širšímu okolí). Významu místa i nepřímým odkazům k tradici místa i města volbou výrazně technické estetiky objektu i návrhu konstrukce formou Möbiova písku, který svojí konfigurací umožňuje reagovat na situaci urbánní a otevírat prosklenými plochami objekt vůči nejvýznamnější pohledovým místům (a naopak jej uzavírat tam, kde má být místo striktně vymezeno). Návrh patří do skupiny návrhů jednoznačně deklarujících mimořádný, proto iniciační charakter místa, jehož zástavba by se měla stát impulsem i imperativem pro nejvyšší nároky na dostavbu současného pražského předměstí. Stavba je pojednána nejen jako místo pro poskytování určitých konkrétních veřejných funkcí, ale také jako výtvarný symbol.
Návrh č. 21 má rovněž vysokou kvalitu. Důsledně se také hlásí k mimořádnému, až iniciačnímu významu této lokality. Volí formy a prostředky méně kontroverzní, spíše stavitelsky tradiční, avšak navrhuje hmotu kompaktní reagující na všechna významná pohledová místa vymezující se nekonkurenčně vůči centru města. Respektuje historicky vzniklé a stabilizované cesty a potvrzuje význam místa umístěním veřejných funkcí celoměstského až regionální dosahu. K dosažení kompaktního výrazu i dispozičního uspořádání volí návrh oblé formy méně razantní, avšak jednoznačně určené. Byť je název Dům-Srdce poněkud zavádějící, nespornou kvalitou návrhu je snaha citlivě (srdcem?) reagovat na místo a nabízet městu a jeho občanům služby