ÚvodRozvoj městaProbíhající projektyPřestavba křižovatky Rondel – Karlovarská

Přestavba křižovatky Rondel – Karlovarská

Kontaktní informace

Ing. Petr Raška

vedoucí úseku dopravy a technické infrastruktury

tel. :+420 378 035 015
e-mail: raskap@plzen.eu



Ing. arch. Jaroslav Holler

Vedoucí úseku veřejného prostoru I

tel. :+420 378 035 031
e-mail: holler@plzen.eu



Křižovatka Rondel na Karlovarské byla realizována na přelomu 60. a 70. let minulého století a má tak za sebou cca padesátileté užívání. Koncept jejího řešení pochází z přelomu 40. a 50. let a vznikl v souvislosti se směrným regulačním plánem založeným na funkcionalistických principech. Tomu odpovídá technická i morální zastaralost křižovatky a navazujícího úseku komunikace. Z technického hlediska jsou dožilé konstrukce mostů, vozovek i tramvajového tělesa. Celý úsek tak vyžaduje stavební obnovu, a tedy i významnou investici. Systémově je Karlovarská řešena jako průtahová komunikace s téměř extravilánovým charakterem, tedy omezenou vazbou na okolní území, zároveň ovšem tvoří významnou urbanistickou osu města.


Výchozí stav

Nutnost zabývat se úpravou křižovatky Rondel vyplývá ze současného výchozího stavu, který je definován 4 základními aspekty:

  1. Špatný technický stav mostů – vzhledem ke stavu mostů a stavu silnic pod mosty, je nutné provést kompletní výměnu těchto objektů nebo jejich nahrazení jinou variantou řešení křižovatky
  2. Nedostatečná dostupnost MHD – v úseku mezi tramvajovými zastávkami Sady Petatřicátníků a Pod Záhorskem se v současné době nachází více než 1 km dlouhý úsek bez tramvajové zastávky potřebné pro zajištění kvalitní obsluhy území městskou hromadnou dopravou. Zároveň je zde také absence příčných vazeb pro chodce a zejména absence ploch pro pohyb a pobyt pěších a dalších uživatelů města jako základní podmínka rozvoje živého parteru.
  3. Nově vznikající čtvrť - v území podél Karlovarské je plánovaná nová zástavba městského charakteru, která vychází z aktuálního Územního plánu města Plzně. Ten navrhuje dokomponování nové části Roudné. Tuto novou obytnou čtvrť je nutné doplnit o občanskou vybavenost, zajistit dobrou dopravní dostupnost, napojit ji na MHD a doplnit zástavbu o kvalitní uliční prostor a hodnotnou zeleň. Kvalitní intenzivní zástavba v centrálních polohách je nejpřínosnější pro město a jeho obyvatele. Rozptýlená výstavba po okrajích města je naopak větším zdrojem dopravního zatížení i pro centrální části.
  4. Předpokládané snížení dopravního zatížení místa – dokončením výstavby západního okruhu města Plzně a části východního okruhu, budou vytvořeny alternativní trasy, které odvedou část automobilové dopravy z okolí Rondelu, což poskytne prostor pro prospěšnou přestavbu území a zlepšení kvality území. Dokončení těchto staveb je také podmínkou provedení úprav Rondelu.


Výběr nevhodnější varianty způsobu řešení

Urbanistický rozvoj nové části Roudné, který navrhuje Územní plán Plzeň a územní studie „Plzeň, Karlovarská“, vyžaduje změnu dopravního řešení Karlovarské, doplnění městské kompaktní zástavby a úpravy prostoru komunikace na městskou třídu. Cílem změny dopravního řešení je přechod na městský typ komunikace s provázaným řešením automobilové, městské hromadné a pěší a cyklistické dopravy. Karlovarská ulice je navržena s úrovňovými křižovatkami a s doplněnými tramvajovými a autobusovými zastávkami, které tvoří významný přestupní uzel MHD. V případě souvisejících pobytových ploch („přidruženého dopravního prostoru“) je zajištěna kvalitní organizace uličního profilu sloužící realizaci širokých aktivit, od zajištění koridorů pro cyklistickou a pěší dopravu, přes vytvoření ploch pro kvalitní výsadbu umožňující dle principů modrozelené infrastruktury integraci s hospodařením s dešťovými vodami, až po zajištění dostatečného pobytového prostoru pro rozvoj aktivit parteru.
V průběhu hledání vhodného řešení bylo zpracováno a posouzeno 7 variant s několika podvariantami (více informací zde)
Základní skupina variant (varianty 1,2 a 3) počítala se zachováním stávajícího mimoúrovňového řešení s okružní křižovatkou, ovšem s různými způsoby umístění tramvajové zastávky a trati; od prostého doplnění zastávky při tramvajové trati ponechané ve spodní úrovni Rondelu, až po vyzvednutí do horní úrovně Rondelu a umístění zastávky do středu okružní křižovatky a provedení stávající trasy komunikací v tunelových tubusech. Tuto skupinu řešení charakterizovaly vysoké náklady, méně kapacitní a více kolizní dopravní řešení způsobené koncentrovaným stykem individuální automobilové dopravy (IAD), MHD a pěších v okružní křižovatce a zároveň malý přínos pro řešení kvalitních návazností na plánovanou okolní zástavbu a rozvoj veřejných prostranství. Tedy byly vyhodnoceny jako málo efektivní a pro většinu požadavků neuspokojivé řešení.
Další skupinou variant (varianty 4,5,6 a 7) byla různá úrovňová řešení pracující se soustavou křižovatek, která se lišila typem a počtem křižovatek. Již při základním posouzení této skupiny křižovatek se projevila úrovňová řešení jako efektivnější, a to jak ekonomicky (z hlediska investice i provozu), tak z hlediska dopravní kapacity. V této skupině pak bylo navrženo a dále posouzeno několik podvariant, které postupně zohledňovaly a zapracovávaly požadavky na řešení MHD, veřejné linkové dopravy (VLD), širších urbanistických a dopravních návazností a požadavků na odpovídající řešení uličního profilu a souvisejících veřejných prostranství.


Popis vybraného řešení (varianta 7B)

 

 Vizualizace návrhu přestavby

Vizualizace návrhu přestavby

  1. Karlovarská třída - samotná Karlovarská třída je navržena jako místní sběrná komunikace s tramvajovým pásem a alejemi stromů. Celková délka úseku úpravy komunikace I. třídy je cca 700 metrů a jsou zde umístěny 3 světelně řízené křižovatky. Cílem změny dopravního řešení je přechod na městský typ komunikace s provázaným řešením automobilové, městské hromadné, pěší a cyklistické dopravy.
  2. Křižovatka u obchodně administrativního centra (OAC) Rondel - tato nová průsečná křižovatka umožňuje všechny křižovatkové pohyby. Její poloha významně zjednodušuje technické řešení dlouhodobě plánovaného ramene pro přímé napojení Lochotínské ulice po pozemcích města. Zároveň dobře koresponduje s požadovanou strukturou zástavby a přímo napojuje horní úroveň parkoviště obchodně administrativního centra Rondel. Toto řešení zajišťuje dostatečně kapacitní odbavení areálu obchodně administrativního centra a zlepšuje jeho přímé napojení na Karlovarskou.
  3. Křižovatka prodloužená Malická – Karlovarská - další úrovňová křižovatka se nachází v prodloužení Malické ulice. Jde o stykovou křižovatku a na Karlovarskou třídu napojuje ulici Otýlie Beníškové a samotnou čtvrť Roudná. Podél křižovatky je veden samostatný jízdní pruh sloužící výhradně pro vozy MHD.
  4. Křižovatka prodloužená Lipová – Karlovarská - v severní části je doplněna styková křižovatka, která napojuje rozvojové území při severovýchodní a východní straně Karlovarské.
  5. MHD + VLD - v mezikřižovatkovém úseku u OAC Rondel je navržena zastávka pro tramvaje a autobusy MHD a v návaznosti na tuto zastávku další zastávky pro MHD (bus a výhledově trolejbus) a zastávky pro VLD (veřejnou linkovou dopravu). Navržené řešení zásadně zlepšuje napojení celého území na systém MHD v porovnání se současným stavem a doplňuje přestupní vazby na linky obsluhující Fakultní nemocnici Plzeň.
  6. Veřejná prostranství - uliční profil je řešen tak, aby zajistil komfortní koridory pro cyklistickou a pěší dopravu, poskytl plochy pro kvalitní výsadbu umožňující dle principů modrozelené infrastruktury integraci s hospodařením s dešťovými vodami a zajistil také dostatečný pobytový prostor pro rozvoj aktivit parteru.

Zásadním přínosem varianty 7b z hlediska tvarování komunikační sítě je možnost vytvoření plochy náměstí, které může tvořit přirozené centrum nové části Roudné v prověřené kompozici, kterou známe z Klatovské ulice („navěšená“ náměstí Míru, Chodské náměstí, Masarykovo, sady Pětatřicátníků) a na kterou tak logicky navazuje.

Ze všech prověřovaných variant nabízí varianta 7b nejlepší řešení pro koordinovaný rozvoj území formulovaný Územním plánem Plzeň a územní studií „Plzeň, Karlovarská“ (ÚKRMP, 2015), tedy je v souladu s požadovanou strukturou a charakterem zástavby, tj. umožňuje realizaci kvalitní obestavby a veřejných prostranství. Dále navrhuje prostorovou preferenci MHD.
Dopravní řešení bylo kapacitně posouzeno dopravně–inženýrským modelem a mikrosimulací (zde). Posouzení bylo provedeno na dva zatěžovací stavy, a to při uzavření Rooseveltova mostu a s otevřeným Rooseveltovým mostem. Pro oba tyto stavy dopravní řešení kapacitně vyhovuje.


Varianta 7B byla projednána a odsouhlasena Komisí pro koncepci a rozvoj RMP, Komisí pro dopravu RMP, Radou města Plzně a dne 17. června 2018 byla odsouhlasena Zastupitelstvem města Plzně.
Dne 26. června 2019 od 17.00 proběhne první veřejné představení návrhu pro veřejnost ve Sněmovním sále na plzeňské radnici.


Podrobnější informace najdete v dokumentech ke stažení. Další informace budou postupně doplněny.

 

 

1130

Dokumenty ke stažení