ÚvodRozvoj městaProbíhající projektyPřestavba křižovatky Rondel – Karlovarská

Přestavba křižovatky Rondel – Karlovarská

Kontaktní informace

Ing. Petr Raška

vedoucí úseku dopravy a technické infrastruktury

tel. :+420 378 035 015
e-mail: raskap@plzen.eu



Ing. arch. Jaroslav Holler

Vedoucí úseku veřejného prostoru I

tel. :+420 378 035 031
e-mail: holler@plzen.eu



Křižovatka Rondel na Karlovarské byla realizována na přelomu 60. a 70. let minulého století a má tak za sebou cca padesátileté užívání. Koncept jejího řešení pochází z přelomu 40. a 50. let a vznikl v souvislosti se směrným regulačním plánem založeným na funkcionalistických principech. Tomu odpovídá technická i morální zastaralost křižovatky a navazujícího úseku komunikace. Z technického hlediska jsou dožilé konstrukce mostů, vozovek i tramvajového tělesa. Celý úsek tak vyžaduje stavební obnovu, a tedy i významnou investici. Systémově je Karlovarská řešena jako průtahová komunikace s téměř extravilánovým charakterem, tedy omezenou vazbou na okolní území, zároveň ovšem tvoří významnou urbanistickou osu města.

 

Dne 26. 6. 2019 proběhlo setkání s občany, na kterém byl prezentován vybraný návrh varianty způsobu řešení. Další informace k tomuto setkání najdete zde.

Další setkání s veřejností se konalo 26. 2. 2020. Na něm byla občanům představena dopravně-technické studie přestavby křižovatky Rondel-Karlovarská. Další informace se dočtete zde.

Koncept technické studie, který je momentálně projednáván a připomínkován dotčenými správními orgány a vlastníky a správci inženýrských sítí najdete v dokumentech ke stažení.


Výchozí stav

Nutnost zabývat se úpravou křižovatky Rondel vyplývá ze současného výchozího stavu, který je definován 4 základními aspekty:

  1. Špatný technický stav mostů – vzhledem ke stavu mostů a stavu silnic pod mosty, je nutné provést kompletní výměnu těchto objektů nebo jejich nahrazení jinou variantou řešení křižovatky
  2. Nedostatečná dostupnost MHD – v úseku mezi tramvajovými zastávkami Sady Petatřicátníků a Pod Záhorskem se v současné době nachází více než 1 km dlouhý úsek bez tramvajové zastávky potřebné pro zajištění kvalitní obsluhy území městskou hromadnou dopravou. Zároveň je zde také absence příčných vazeb pro chodce a zejména absence ploch pro pohyb a pobyt pěších a dalších uživatelů města jako základní podmínka rozvoje živého parteru.
  3. Nově vznikající čtvrť - v území podél Karlovarské je plánovaná nová zástavba městského charakteru, která vychází z aktuálního Územního plánu města Plzně. Ten navrhuje dokomponování nové části Roudné. Tuto novou obytnou čtvrť je nutné doplnit o občanskou vybavenost, zajistit dobrou dopravní dostupnost, napojit ji na MHD a doplnit zástavbu o kvalitní uliční prostor a hodnotnou zeleň. Kvalitní intenzivní zástavba v centrálních polohách je nejpřínosnější pro město a jeho obyvatele. Rozptýlená výstavba po okrajích města je naopak větším zdrojem dopravního zatížení i pro centrální části.
  4. Předpokládané snížení dopravního zatížení místa – dokončením výstavby západního okruhu města Plzně a části východního okruhu, budou vytvořeny alternativní trasy, které odvedou část automobilové dopravy z okolí Rondelu, což poskytne prostor pro prospěšnou přestavbu území a zlepšení kvality území. Dokončení těchto staveb je také podmínkou provedení úprav Rondelu.


Výběr nevhodnější varianty způsobu řešení

Urbanistický rozvoj nové části Roudné, který navrhuje Územní plán Plzeň a územní studie „Plzeň, Karlovarská“, vyžaduje změnu dopravního řešení Karlovarské, doplnění městské kompaktní zástavby a úpravy prostoru komunikace na městskou třídu. Cílem změny dopravního řešení je přechod na městský typ komunikace s provázaným řešením automobilové, městské hromadné a pěší a cyklistické dopravy. Karlovarská ulice je navržena s úrovňovými křižovatkami a s doplněnými tramvajovými a autobusovými zastávkami, které tvoří významný přestupní uzel MHD. V případě souvisejících pobytových ploch („přidruženého dopravního prostoru“) je zajištěna kvalitní organizace uličního profilu sloužící realizaci širokých aktivit, od zajištění koridorů pro cyklistickou a pěší dopravu, přes vytvoření ploch pro kvalitní výsadbu umožňující dle principů modrozelené infrastruktury integraci s hospodařením s dešťovými vodami, až po zajištění dostatečného pobytového prostoru pro rozvoj aktivit parteru.
V průběhu hledání vhodného řešení bylo zpracováno a posouzeno 7 variant s několika podvariantami (více informací zde)
Základní skupina variant (varianty 1,2 a 3) počítala se zachováním stávajícího mimoúrovňového řešení s okružní křižovatkou, ovšem s různými způsoby umístění tramvajové zastávky a trati; od prostého doplnění zastávky při tramvajové trati ponechané ve spodní úrovni Rondelu, až po vyzvednutí do horní úrovně Rondelu a umístění zastávky do středu okružní křižovatky a provedení stávající trasy komunikací v tunelových tubusech. Tuto skupinu řešení charakterizovaly vysoké náklady, méně kapacitní a více kolizní dopravní řešení způsobené koncentrovaným stykem individuální automobilové dopravy (IAD), MHD a pěších v okružní křižovatce a zároveň malý přínos pro řešení kvalitních návazností na plánovanou okolní zástavbu a rozvoj veřejných prostranství. Tedy byly vyhodnoceny jako málo efektivní a pro většinu požadavků neuspokojivé řešení.
Další skupinou variant (varianty 4,5,6 a 7) byla různá úrovňová řešení pracující se soustavou křižovatek, která se lišila typem a počtem křižovatek. Již při základním posouzení této skupiny křižovatek se projevila úrovňová řešení jako efektivnější, a to jak ekonomicky (z hlediska investice i provozu), tak z hlediska dopravní kapacity. V této skupině pak bylo navrženo a dále posouzeno několik podvariant, které postupně zohledňovaly a zapracovávaly požadavky na řešení MHD, veřejné linkové dopravy (VLD), širších urbanistických a dopravních návazností a požadavků na odpovídající řešení uličního profilu a souvisejících veřejných prostranství.


Popis vybraného řešení (varianta 7B)

 

 Vizualizace návrhu přestavby

Vizualizace návrhu přestavby

  1. Karlovarská třída - samotná Karlovarská třída je navržena jako místní sběrná komunikace s tramvajovým pásem a alejemi stromů. Celková délka úseku úpravy komunikace I. třídy je cca 700 metrů a jsou zde umístěny 3 světelně řízené křižovatky. Cílem změny dopravního řešení je přechod na městský typ komunikace s provázaným řešením automobilové, městské hromadné, pěší a cyklistické dopravy.
  2. Křižovatka u obchodně administrativního centra (OAC) Rondel - tato nová průsečná křižovatka umožňuje všechny křižovatkové pohyby. Její poloha významně zjednodušuje technické řešení dlouhodobě plánovaného ramene pro přímé napojení Lochotínské ulice po pozemcích města. Zároveň dobře koresponduje s požadovanou strukturou zástavby a přímo napojuje horní úroveň parkoviště obchodně administrativního centra Rondel. Toto řešení zajišťuje dostatečně kapacitní odbavení areálu obchodně administrativního centra a zlepšuje jeho přímé napojení na Karlovarskou.
  3. Křižovatka prodloužená Malická – Karlovarská - další úrovňová křižovatka se nachází v prodloužení Malické ulice. Jde o stykovou křižovatku a na Karlovarskou třídu napojuje ulici Otýlie Beníškové a samotnou čtvrť Roudná. Podél křižovatky je veden samostatný jízdní pruh sloužící výhradně pro vozy MHD.
  4. Křižovatka prodloužená Lipová – Karlovarská - v severní části je doplněna styková křižovatka, která napojuje rozvojové území při severovýchodní a východní straně Karlovarské.
  5. MHD + VLD - v mezikřižovatkovém úseku u OAC Rondel je navržena zastávka pro tramvaje a autobusy MHD a v návaznosti na tuto zastávku další zastávky pro MHD (bus a výhledově trolejbus) a zastávky pro VLD (veřejnou linkovou dopravu). Navržené řešení zásadně zlepšuje napojení celého území na systém MHD v porovnání se současným stavem a doplňuje přestupní vazby na linky obsluhující Fakultní nemocnici Plzeň.
  6. Veřejná prostranství - uliční profil je řešen tak, aby zajistil komfortní koridory pro cyklistickou a pěší dopravu, poskytl plochy pro kvalitní výsadbu umožňující dle principů modrozelené infrastruktury integraci s hospodařením s dešťovými vodami a zajistil také dostatečný pobytový prostor pro rozvoj aktivit parteru.

Zásadním přínosem varianty 7b z hlediska tvarování komunikační sítě je možnost vytvoření plochy náměstí, které může tvořit přirozené centrum nové části Roudné v prověřené kompozici, kterou známe z Klatovské ulice („navěšená“ náměstí Míru, Chodské náměstí, Masarykovo, sady Pětatřicátníků) a na kterou tak logicky navazuje.

Ze všech prověřovaných variant nabízí varianta 7b nejlepší řešení pro koordinovaný rozvoj území formulovaný Územním plánem Plzeň a územní studií „Plzeň, Karlovarská“ (ÚKRMP, 2015), tedy je v souladu s požadovanou strukturou a charakterem zástavby, tj. umožňuje realizaci kvalitní obestavby a veřejných prostranství. Dále navrhuje prostorovou preferenci MHD.
Dopravní řešení bylo kapacitně posouzeno dopravně–inženýrským modelem a mikrosimulací (zde). Posouzení bylo provedeno na dva zatěžovací stavy, a to při uzavření Rooseveltova mostu a s otevřeným Rooseveltovým mostem. Pro oba tyto stavy dopravní řešení kapacitně vyhovuje.


Varianta 7B byla projednána a odsouhlasena Komisí pro koncepci a rozvoj RMP, Komisí pro dopravu RMP, Radou města Plzně a dne 17. června 2019 byla odsouhlasena Zastupitelstvem města Plzně.
Dne 26. června 2019 od 17.00 proběhlo první veřejné představení návrhu pro veřejnost. Další setkání s občany na kterém bude představena Technická studie přestavby se koná 26. února 2020 od 17 hodin v Saloonu na Roudné.

Podrobnější informace najdete v dokumentech ke stažení. Další informace budou postupně doplněny.

 

 

2470

Dokumenty ke stažení