ÚvodO násAktualityInspirační fórum Svazu měst a obcí 2022 nejen o drahých energiích, vodě a památkách

Inspirační fórum Svazu měst a obcí 2022 nejen o drahých energiích, vodě a památkách

Kontaktní informace

Renata Benešová, DiS

marketing

tel. :+420 378 035 006
e-mail: benesovarena@plzen.eu



Jak zvládat složité situace s drahými energiemi a přírodními katastrofami, jak stále zlepšovat dostupnost služeb a komunitní život v obci? A jak má člověk při vedení obce pečovat sám o sebe a předcházet například riziku vyhoření? Známý psycholog Radkin Honzák radí: “Máme-li se dobrat hlubšího poznání jakéhokoliv jevu - tedy také vyhoření a jeho prevence - musíme na to jít nejen rozumově, ale musíme hledat také souvislosti citové a pocitové, tedy emoční.”  I o tom bude druhý ročník Inspiračního fóra SMOČR.

Svaz měst a obcí České republiky proto oslovil řadu zástupců samosprávy i odborníků z praxe a akademické sféry, aby na Inspiračním fóru představili své zkušenosti. “O své názory a perspektivy v oblasti chytrých řešení a udržitelného rozvoje se letos podělí 20 řečníků z celé republiky. Podrobně budou diskutovat především o tématech souvisejících s vodou v obci a v krajině, nakládáním s historickými a památkovými budovami i o tom, jak na praktickou pomoc starostům a starostkám při výkonu jejich funkce, a to nejen v aktuálně vyhrocené energetické situaci,”dodává  Radka Vladyková, výkonná ředitelka SMOČR.

Informační fórum otevře Dana Drábová, odbornice na jadernou energetiku a místostarostka obce Pyšely, která pohovoří na téma moderních technologií, jež mohou pomoci snižovat naši závislost na fosilních palivech v centralizované i decentralizované (komunitní) energetice. Starosta obce Těchobuz Pavel Hájek, nám přiblíží svůj vztah k historickým památkám a jejich využití pro komunitu v obci. Eva Neudertová, expertka na udržitelnost, promluví o tom,  jakou roli může hrát takzvaná “šedá voda” v kontextu energetické a klimatické krize. A na psychologa Radkina Honzáka a jeho příspěvek na téma vyhoření naváže bývalý starosta Říčan, Vladimíř Kořen, který detailněji promluví o zvládání stresu při každodenní práci ve funkci starosty.

Se svým příspěvkem nazvaným Plzeň.Od koncepcí k realizacím vystoupí v odpoledním bloku i Jaroslav Holler z plzeňského Útvaru koncepce a rozvoje. Detailní program akce najdete zde.

 

 

Program Inspiračního fóra 2022

Kdy: 1. 12. 2022 | 9:00 – 17:00

Kde: Kino Přítomnost, Siwiecova 1, Praha 3 (rezervace nutná) a zároveň přenos online na webu akce www.inspiracniforum.smocr.cz a www.smocr.cz

 

Příběhy

 

Jaroslav Holler, architekt, vedoucí úseku Veřejného prostoru ÚKRMP

Plzeň. Od koncepcí k realizacím.

Příběh o dlouhé cestě samosprávy od koncepcí k jejich každodennímu naplňování. Kdy ve složitém organismu velkého města i ta nejsmysluplnější a nejjednoznačnější koncepce vyžaduje mnoho dalších kroků pro její naplňování, od pečlivého projednání samotné koncepce, vyplývajících opatření, nutných organizačních změn, nezbytné koordinace s ostatními koncepcemi, generely, či územními podklady, až po nevděčné připomínkování a vracení projektů, které nenaplňují cíle koncepce, nebo nesledují vyplývající opatření, vždyť: „tenhle záměr už se přeci projednává 10 let, tak teď není čas ho komplikovat novými požadavky“. Tento příběh je také o velkém snažení o malé samozřejmosti, jakým je každodenní debata v rámci provozu velkého města, o rolích, kompetencích a projektovém vedení o léčení chorob resortismu, alibismu a přenesené působnosti. Pouze díky takovému snažení se jen čas od času podaří zázrak, tedy taková „samozřejmost“ jakou je výsadba aleje v ulici, povrchové odvodnění nebo zbudování přechodu pro chodce.  A příspěvek je také o tom, jak při zametání před vlastním prahem velké samosprávy narazíte na návštěvu z ministerstva, která přichází učit město jak se plánovat, případně učit vodu téci podle normy.

Pavel Hájek, starosta obce Těchobuz

Péče o nemovité památky v majetku obce Těchobuz

Obec Těchobuz se hrdě hlásí k odkazu Bernarda Bolzana, který zde pobýval a tvořil v letech 1823 až 1842. Jméno tohoto světoznámého matematika, filozofa a duchovního nese galerie v bývalém zámeckém špýcharu i místní studánka, v obci je na jeho počest instalována pamětní deska.

“Péče o nemovité památky je viditelným výrazem úcty společnosti ke své vlastní minulosti a předkům. Zrekonstruované památkové objekty mohou být pro obec velkým přínosem. Atraktivita obce je pak důležitá pro rozvoj turismu a je také možnou záchranou před klesající demografickou křivkou, “ myslí si Pavel Hájek, starosta malé obce Těchobuz na Vysočině. Jeho motivací pro vstup do komunální politiky byly právě neudržované památkově chráněné budovy v obci. V současné době je všech 10 památek v majetku obce. Většinu z nich se podařilo v minulých letech zrekonstruovat a najít jejich smysluplné a provozně nenáročné využití.  V Těchobuzi se dále nachází  třeba kostel svatého Marka, kaple svatého Jana Nepomuckého nebo zámek Těchobuz. V obci najdeme také památník padlým nebo bývalou školu, kde v současnosti působí infocentrum.

 

Eva Neudertová, odbornice na udržitelnost

Využití šedé vody ve veřejném sektoru v kontextu energetické a klimatické krize

 

Víte, co je to šedá voda? Jedná se o splaškové odpadní vody neobsahující fekálie a moč, které odtékají z umyvadel, van, sprch, dřezů apod. Šedou vodu je po úpravě možné použít jako vodu provozní pro splachování záchodů, pisoárů a zalévání zahrad. Znovuvyužití šedé vody je jednou z cest, jak snížit spotřebu pitné vody.

Otázku, jak společnost rozvíjet udržitelnějším způsobem zejména s ohledem na ekonomiku i životní prostředí, aktuálně řeší celá Evropa například záměrem Zelené dohody pro Evropu. Proč je v období zelené transformace naší ekonomiky právě hospodaření s vodou důležitým tématem i pro veřejný sektor a jakou roli může hrát takzvaná šedá voda v kontextu energetické a klimatické krize, nám sdělí Eva Neudertová, která se se tématu udržitelnosti a vody v městské krajině věnuje od dob svých vysokoškolských studií environmentálního inženýrství na FSV ČVUT. Přiblíží nám možnosti a vhodnost aplikace využití šedé vody pro různé typy obecního majetku, podělí se s námi o dosavadní zkušenosti, výzvy i přínosy hospodaření s šedými vodami v ČR.

 

František John, starosta města Zábřeh

Cesta k vlastnímu provozování vodohospodářské infrastruktury

 

Jak ve městě Zábřehu docílili sociálně únosné ceny vody a toho, aby finance ze správy vodovodů a kanalizací v ročním objemu cca 20 milionů korun zůstaly v místě a mohly být dále investovány, například do nové čističky kalů?  O tom, jak se městům a obcím v okresu Šumperk podařilo přejít k vlastnímu provozování vodohospodářské infrastruktury, přijde povědět starosta Zábřehu, RNDr. Mgr. František John, Ph.D.  K tomuto kroku se obce odhodlaly po získání dotace na rekonstrukci a výstavbu kanalizace ve výši přibližně 1 miliardy Kč. Na realizaci záměru měly dva roky.  Motivací k provozování vodohospodářské infrastruktury městy a obcemi byl nejen cíl mít vše pod kontrolou, ale i možnost zabránit provozní společnosti vyvádět dividendy ze systému, a to dokonce do zahraničí. Původní státní podnik Vodovody a kanalizace Šumperk byl totiž v roce 1994 rozdělen na vlastnickou a provozní část. Zatímco vodovodní infrastrukturu zprivatizovaly obce ve formě akciové společnosti, provozní společnost patřila soukromému a později i zahraničnímu vlastníkovi. Starosta John, který vystudoval ekologii a humanitní environmentalistiku, si po prvních letech fungování nového modelu pochvaluje zejména ekonomickou, environmentální i sociální udržitelnost.

 

František Pánek, starosta obce Štědrá

Rekonstrukce zámku Štědrá

 

Barokní zámek Štědrá byl vystavěn v letech 1730-1734 Ferdinandem Jakubem Kokořovcem z Kokořova v letech 1730-1734 v západní části obce Štědrá na Karlovarsku. Po požáru roku 1744 byl zámek obnoven v pozdně barokním slohu. Po roce 1945 jej využíval státní statek, později zde sídlila zemědělská škola či ONV. Na počátku 90. let 20. století doplatil zámek na chaotickou privatizaci a postupně chátral. Roku 2011 jej od soukromého majitele zakoupila sama obec Štědrá, která ihned přistoupila k záchranným pracím. Zámek o 40 pokojích byl v havarijním stavu, měl zazděná okna a do střechy zatékalo. Obec navázala spolupráci s Národním památkovým ústavem a začala s přípravou oprav, protože objektu hrozilo zřícení střední části.

V roce 2016 získal zámek cenu Zachráněná památka, která je součástí soutěže o Stavbu roku Karlovarského kraje. Obnova zámku stále probíhá. “Z původního vybavení zámku se dochovalo pouze torzo skříně na mapy, ale díky občanům a příznivcům se podařilo zajistit několik kusů mobiliáře do plánovaných expozic,” uvedl starosta František Pánek. Aktuálně je na zámku umístěna  výstava historických kočárků a v přípravě je i kabinet kuriozit regionálního výtvarného umělce Dalibora Nesnídala.

 

Blažena Galiová, starostka obce Šardice

Šardice – Smrt 34 horníků byla největší motivací k realizaci protierozní a protipovodňové ochrany obce

 

Časopis Condé Nast Traveller zařadil krajinu v okolí obce Šardice mezi 50 nejkrásnějších míst na Zemi. První písemná zmínka o obci je z roku 1286, celá její historie je přímo spjatá s pěstováním vinné révy a i současná starostka se svým manželem jsou zapálenými vinaři.

 

Šardice patří k místům, která v minulosti opakovaně postihovaly lokální povodně. Největší z nich zasáhla obec v červnu 1970, kdy se nad regionem rozpoutala větrná smršť a bouře s mimořádně silnou průtrží mračen. Z horní části Šardického potoka přišla povodňová vlna, kdy se obrovské množství vody valilo k obci proudem širokým 100 metrů. Dříve než se dostala k obci, vtrhla do dolu Dukla, kde zaplavila 32 kilometrů chodeb. Pro 34 horníků v dole nebylo záchrany, přestože o ni několik dní usilovali specialisté z několika zemí. Bývalý starosta obce Miroslav Gregorovič, který v dolech pracoval a neštěstí zažil na vlastní kůži, viděl po roce 1989 jediné řešení v realizaci komplexních pozemkových úprav. Ty proběhly v letech 2000 - 2007. I díky nim v posledních 12 letech v okolí Šardic vznikly nové krajinné prvky, které dělí obrovské lány polí na menší. Postupně vznikla opatření jako příkopy, průlehy, vsakovací pásy, ochranné hrázky a nádrže, suché poldry, polní cesty, biocentra a biokoridory na ploše větší než 1600 ha, která pomáhají dlouhodobě řešit protipovodňovou ochranu obce, mírní dopady sucha a posilují druhovou rozmanitost území.

 

Jan Symon, starosta obce Ostopovice

Areál Mš a ZŠ slouží jako komunitní centrum. Budova se zelenou střechou je obklopena přírodní zahradou a na splachování využívají dešťovku

Obec Ostopovice se před patnácti lety rozhodla pro ambiciózní plán  a postupně začala realizaci přestavby dosluhujícího areálu školky a školy na moderní, architektonicky hodnotnou a energeticky úspornou budovu pro 21. století. Nízkoenergetická stavba je v provozu od roku 2011. Je vytápěna tepelným čerpadlem s podzemními vrty o hloubce 100m, které si vystačí s méně než 15% původní spotřeby energie, pro splachování toalet i zalévání zahrady se využívá dešťová voda a užitnou plochu školní zahrady rozšířila zelená pobytová střecha. Počet dětí se za uplynulých deset let prakticky ztrojnásobil a obec proto v současnosti plánuje další rozšíření a dostavbu areálu.

Mgr. Jakub Rychtecký, náměstek primátora města Pardubice

Proč se Pardubický kraj a město Pardubice zapojily do revitalizace technické památky Automatické mlýny architekta Josefa Gočára

Renovace Winternitzových Automatických mlýnů přemění objekt v moderní centrum umění a kreativity. Přesune se sem Východočeská galerie Pardubice, Galerie města Pardubic a vzniknou Centrální polytechnické dílny. Významnou historickou památku se město, kraj i soukromý investor, architekt Pavel Smetana, rozhodli společně oživit v rámci společné vize. Již od roku 2019 město naplňuje svou představu, která občanům i návštěvníkům města přinese možnost kulturního vyžití a zároveň vzniku místa mezigeneračního setkávání.

 

 

Organizátorem akce je Svaz měst a obcí ČR.

 

 

 

Plzeň. Od koncepcí k realizacím.

Příběh o dlouhé cestě samosprávy od koncepcí k jejich každodennímu naplňování. Kdy ve složitém organismu velkého města i ta nejsmysluplnější a nejjednoznačnější koncepce vyžaduje mnoho dalších kroků pro její naplňování, od pečlivého projednání samotné koncepce, vyplývajících opatření, nutných organizačních změn, nezbytné koordinace s ostatními koncepcemi, generely, či územními podklady, až po nevděčné připomínkování a vracení projektů, které nenaplňují cíle koncepce, nebo nesledují vyplývající opatření, vždyť: „tenhle záměr už se přeci projednává 10 let, tak teď není čas ho komplikovat novými požadavky“. Tento příběh je také o velkém snažení o malé samozřejmosti, jakým je každodenní debata v rámci provozu velkého města, o rolích, kompetencích a projektovém vedení o léčení chorob resortismu, alibismu a přenesené působnosti. Pouze díky takovému snažení se jen čas od času podaří zázrak, tedy taková „samozřejmost“ jakou je výsadba aleje v ulici, povrchové odvodnění nebo zbudování přechodu pro chodce.  A příspěvek je také o tom, jak při zametání před vlastním prahem velké samosprávy narazíte na návštěvu z ministerstva, která přichází učit město jak se plánovat, případně učit vodu téci podle normy.

2233