Útvar koncepce a rozvoje města Plzně
 
Příroda a krajina
Přírodní charakteristika Plzně
Tímto tématem se podrobně zabývají články uveřejněné na webových stránkách odboru životního prostředí Magistrátu města Plzně.

Zvláště chráněná území
Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná, tak definuje pojem zvláště chráněná území § 14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. K zákonu dále existuje prováděcí vyhláška č. 395/1992 Sb., která ve své příloze blíže specifikuje tato území. Výkon státní správy ve zvláště chráněných územích je v kompetenci odboru životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje. Ten také společně s odborem životního prostředí Magistrátu města Plzně a Agenturou pro ochranu přírody a krajiny České republiky, středisko Plzeň, tato území eviduje.
Podmínky pro veškerou činnost ve zvláště chráněných územích vycházejí z § 28 - 38 zákona č. 114/1992 Sb. a příslušných zřizovacích předpisů. Konkrétní podmínky pro činnost v jednotlivých lokalitách jsou stanoveny v plánech péče, které jsou schvalovány orgány ochrany přírody a jsou závazným podkladem pro územně plánovací dokumentaci.
Zvláště chráněná území jsou zobrazena na výkresu č. IVc Územního plánu města Plzně a na GIS města Plzně http://gis.plzen.eu/

Významné krajinné prvky
Významné krajinné prvky (ve smyslu § 3 a § 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů) jsou ekologicky nebo esteticky důležité části krajiny vzniklé spontánně nebo lidskou činností. Jsou to hlavně lesy, vodní toky, rybníky, údolní nivy, parky, zahrady, důležité aleje, hřbitovy, remízy, lada apod. Na území města bylo dosud vymezeno 83 významných krajinných prvků podléhajících registraci (dle § 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů) a 91 významných krajinných prvků odpovídajících taxativnímu vymezení (dle § 3 zákona ). Významné krajinné prvky podléhají ochrannému režimu, který omezuje zejména všechny zásahy narušující celistvost a funkčnost území.
Významné krajinné prvky na území města jsou zobrazeny na výkresu č. IVc Územního plánu města Plzně a na GIS města Plzně http://gis.plzen.eu/

Vodní toky na území města Plzně
Vodní toky a nádrže tvoří velice důležitou součást naší přírody a krajiny. Plzeňská kotlina je známa především jako místo soutoků čtyř řek. Je ale třeba věnovat pozornost a péči také drobným vodním tokům.

Každý, na první pohled nevýznamný, drobný vodní tok se podílí na schopnosti krajiny zadržet vodu a uchránit následně životy a majetky lidí před ničivou silou záplav, každý potok se stává útočištěm pro vodní živočichy a rostliny a vrací naší přírodě druhovou rozmanitost.

Na území města Plzně se nachází i mnoho bezejmenných drobných vodních toků, mnohdy pouze s občasným průtokem. Ani u těchto opomíjených vodotečí ovšem není potřeba zastírat jejich funkci ve vodní soustavě krajiny. Právě na ně je zaměřený Program revitalizace říčních systémů, který se zabývá obnovou a zlepšením vodního režimu krajiny (zvyšování retenční schopnosti krajiny, zpomalování povrchového odtoku či likvidace nevhodně provedených odvodňovacích soustav).

Plánování v oblasti vod
Plánování v oblasti vod je zakotveno v ustanoveních § 23 až § 26 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, který byl naposledy významně novelizován zákonem č.20/2004 Sb. – tzv. „euronovelou“.

Plánování v oblasti vod je soustavná koncepční činnost, kterou zajišťuje stát, a to prostřednictvím pořizování Plánu hlavních povodí České republiky a plánů oblastí povodí, které obsahují programy opatření. Účelem plánování v oblasti vod (§ 23 odst. 1 vodního zákona) je vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy:
  1. ochrany vod jako složky životního prostředí
  2. ochrany před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod
  3. trvale udržitelného užívání vodních zdrojů a hospodaření s vodami pro zajištění požadavků na vodohospodářské služby, zejména pro zásobování pitnou vodou.
Plán hlavních povodí České republiky a plány oblastí povodí, včetně příslušných programů opatření, jsou podkladem pro výkon veřejné správy, a to zejména pro územní plánování, územní rozhodování, povolování staveb a pro rozhodování podle vodního zákona.

Řeky:
Mže, Radbuza, Úhlava, Úslava, Berounka – správce toku: Povodí Vltavy s.p.

Drobné vodní toky:
  • Vejprnický, Luční, Božkovský potok - správce toku:
    Povodí Vltavy s.p.
  • Litický, Bolevecký potok – správce toku:
    statutární město Plzeň, Správa veřejného statku města Plzně
  • Hrádecký potok, Potok z Ostré hůrky - správce toku:
    Zemědělská vodohospodářská správa
  • Radčický potok, Zábělský potok, Bukovecký potok - správce toku:
    Lesy České republiky
Vodní plochy na území města Plzně:
  • Údolní nádrž České údolí - spravuje: Povodí Vltavy s.p.
  • Košutecké jezírko - spravuje: Správa veřejného statku města Plzně
  • Malý a Velký Bolevecký rybník, Senecký, Šídlovský, Nováček, Kamenný, Třemošenský, Košinář, Strženka - spravuje statutární město Plzeň, Správa veřejného statku města Plzně
Územní systém ekologické stability (ÚSES)
Útvar koncepce a rozvoje města Plzně se dlouhodobě zabývá obnovou krajinně ekologických vazeb (viz též Koncepce životního prostředí v Plzni). Na základě zpracované Strategie obnovy krajiny jsou postupně připravovány projekty na realizaci navržených částí ÚSES a ostatní související opatření.

Územní systém ekologické stability (ÚSES) v sobě zahrnuje území, která tvoří skladebné části nadregionálního, regionálního a místního významu (ve smyslu § 2 a 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, § 1 prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, územně - technického podkladu „Nadregionální a regionální ÚSES České republiky“, MMR 1996 – ÚTP a Generelu R ÚSES Plzeňského kraje – Geo Vision 2006). Jako základní metodický podklad pro práci s ÚSES lze doporučit „Metodické postupy projektování lokálního ÚSES (J. Löw a kol., Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MZLU, 2004).

V hlavním výkresu Územního plánu města Plzně jsou skladebné části ÚSES součástí ploch krajinné zeleně (lesy, travní porosty, ostatní krajinná zeleň), výjimečně urbanistické zeleně (parky).
ÚSES je zobrazen na výkresu č. V. Územního plánu města Plzně a na GIS města Plzně http://gis.plzen.eu/

Přírodní parky
Přírodní parky jsou území navržená ve smyslu § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Jejich správa je v kompetenci odboru životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje. Roku 1996 byl vyhlášen přírodní park Horní Berounka, který zasahuje do severovýchodní části městského území. K jeho vzniku vedla snaha o zachování cenného krajinného rázu území s významnými přírodními, estetickými a kulturními hodnotami.
Přírodní park je zobrazen na výkresu č. V. Územního plánu města Plzně a na GIS města Plzně http://gis.plzen.eu/

Odbor životního prostředí Magistrátu města Plzně jako orgán ochrany přírody rozhoduje na základě § 12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v odůvodněných případech (dominantní stavby, telekomunikační stožáry) o zásazích do krajinného rázu i mimo území přírodních parků.

Památné stromy
Památné stromy (ve smyslu § 46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů) jsou vyhlašovány na základě rozhodnutí odboru životního prostředí Magistrátu města Plzně jako orgánu ochrany přírody. Jejich seznam je evidován tímto odborem a Agenturou pro ochranu přírody a krajiny České republiky, středisko Plzeň.
Památné stromy jsou zobrazeny na výkresu č. IVc Územního plánu města Plzně a na GIS města Plzně http://gis.plzen.eu/

Rekreační oblast Bolevecké rybníky
Navrácení historického majetku po roce 1989 umožnilo městské správě zahájit soustavnou péči o mimořádné území rekreační oblasti Boleveckých rybníků a docenit tak jeho význam. Kromě komplexní údržby rybníků, úprav cest a protierozních opatření byla pořízena řada odborných posouzení, podrobně byl prostudován ekosystém Velkého rybníka. Jako jeden z projektů Programu rozvoje města Plzně byl zpracován strategický dokument Rozvoj rekreační oblasti Bolevecké rybníky. Ten vznikl na základě předem zjišťovaných názorů veřejnosti, což lze pokládat za velkou přednost této práce. V koordinaci s tímto zjišťováním byla dále vyhodnocována další ekologická, urbanistická a ekonomická hlediska. Dokument se stal základním podkladem pro rozhodování městské správy i správce oblasti a bude výchozí při zpracovávání podrobnějších dokumentací dílčích záměrů. Realizace úprav je nutně otázkou dlouhodobou, ale koncepce založená na ochraně hodnot přírodního prostředí je jasná. Z nových námětů je nejdůležitější změna využití rekreačního prostoru u Velkého rybníka. Koupaliště Ostende na severním břehu má být udržováno v tradičních formách se stagnující kapacitou rekreačního zatížení, kdežto dynamický rozvoj aktivit se uvažuje na jižním, dopravně dostupnějším břehu.

Tuto problematiku aktuálně zpracovává dokument: Rozvoj rekreační oblasti Bolevecké rybníky v Plzni, programový dokument, Plzeň 2006
Architektonické studio Hysek, spol. s r.o., Ing.arch. Oldřich Hysek, RNDr. Ing. Miroslav Hájek, u studie proveditelnosti dále Ing.arch. Vladimír Soukeník, Ing. Martin Dobrý, Ing. Zdeňka Kubištová, Ing. Lucie Soukeníková
Na zpracování podkladů a projednávání dokumentu se podíleli:
Ing. Josef Čihák a kolektiv Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně; výzkum veřejného mínění provedla Katedra antropologie Filozofické fakulty ZČU Plzeň.
Poslední aktualizace:1. 8. 2014

2220